Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Poetický film o mladé dívce z východního Slovenska, která od chvíle, kdy se stala svědkem brutální vraždy své matky nepromluvila jediné slovo. Její otec ji provdá, nebo spíš prodá stárnoucímu Němci, postupně si však k sobě oba lidé hledají cestu. (anu)

Recenze (65)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Tragický příběh nekonvenční lásky je obrazem pohromy dvou těžce zasažených srdcí. Námět je vystavěn na vnějším kontrastu bezbranné mladé ženy, jejíž dětství těžce utrpělo brutální matčinou smrtí z otcovy ruky, a nevlídného prostředí adoptivní rodiny, v níž je posléze vychovávána. Němá a navenek ne zcela normální Lea je ve skutečnosti tvořivostí bohatou, přírodou nad obyčej nadanou dívkou, která svůj zármutek a rmut vtěluje do pozoruhodných veršů a nevšedních maleb. Prodána otčímem do možného otroctví naráží na drsného, zahořklého Němce, který se cestu k Leině srdci snaží nejprve prorazit silou. Naštěstí jeho vnějšková hranatost skrývá měkké, neméně zranitelné srdce. Snaha pochopit plachou, zuřivě se bránící něžnou bytost ho však postupně mění. Strohá řeč filmu, působivě vystavěného na záběrech mlčenlivě výmluvné kamery Vladimíra Smutného, přináší i přehršel skvělých hereckých výkonů, jimž vévodí tehdy mladá Lenka Vlasáková, jejíž spanilá křehkost, podpořená mimořádným uměleckým výkonem i talentem, láme i okoralé divácké srdce. Nikoli náhodou je děj filmu položen do prvních polistopadových měsíců, charakterizovaných výstižným nápisem ZIMMER FREI na jednom z domů přízračně působící východoslovenské vesnice, do níž je nešťastná Slovenka zakleta. A tak nečekaný tragický závěr se má oč opřít. Film graduje a oslněný divák vychází do ulic města, v němž je v ten který okamžik Fílův film promítán. ()

HellFire 

všechny recenze uživatele

Lea je příběh o ženě, která přijde jako dítě o oba rodiče, proto si ji vezmou do péče sousedi. Když ale jednoho dne přijede do vesnice muž s tím, že chce Leu za ženu, jinak sebere rodině střechu nad hlavou, otec je nucen ji prodat. Nešťastná Lea odjíždí do Německa, kde se za muže provdá. Svůj nový život ale nenávidí a dělá vše pro to, aby se svému manželovi vyhýbala. Už úvodní desetiminutovka je svou surovostí, autentičností, atmosférou a tíživou hudbou naprosto strhující a i když po odjezdu do Německa film polevuje, stále se jedná o skvělý film. Rozhodně to nejlepší, co u nás kdy vzniklo. ()

Reklama

honajz 

všechny recenze uživatele

Snímek Ivana Fíly sesbíral po evropských komorních festivalech a na Českých lvech docela hodně cen. Příběh vypráví o dívce, jež si prožila traumatické dětství, pobyla si v blázinci a pěstoun ji v jejích 21 letech prodá jako nevěstu do Německa. Začíná postupné sbližování dvou vzájemně nesourodých postav, kdy každá o tom druhém musí nalézt a pochopit jeho pohnutky, dané právě osudy v jejich minulosti. Snaha vyprávět o dvou v podstatě nešťastných lidech, kteří se jen musí otevřít tomu druhému, aby našli jeho pravou tvář i hodnotu, je chvályhodná a počin veskrze zajímavý. Žel jej sráží do prachu ne zrovna poctivé provedení, kde nechybí určité podrazy na diváka v rámci zavedených "tragických" klišé. Navíc se zde už od začátku nabízí určité nelogičnosti, otázky, na něž nedostane divák odpověď, a tak je věrohodnost příběhu hodně zpochybněna. Např. jak si Leu ten Němec mohl odvézt, když holka neměla pas? Když musela být, jakožto uznaný blázen jen v pěstounské péči, stále pod dohledem ústavní péče? Odehrává se to v roce 1991! Německý restituent, který má na to vyhodit za nějakou divnou holku 50 000 marek a za housle dalších třicet, žije v podobné pastoušce jako Lein pěstoun, tedy nevybaveném, zchátralém a padajícím stavení. Jak se dostali přes dánské hranice? Nebo by mne zajímalo, kde v těch kotárech a na německém maloměstě posléze všichni furt berou ta policejní pouta? Podle mě se jen tak sehnat nedají. Abychom věděli, že Lea má umělecké nadání, hraje na housle. Nevěřím, že ziskuchtivý otčím, vykreslený rovněž jako despota a lakomec, by nevlastní dceři zaplatil víc jak dvě tři hodiny, za které se však tak mistrně, jak Lea umí, hrát nenaučíte. Zvlášť když musela doma rubat den co den dříví. Na pohledy plaché laně (zde Vlasáková, jinde Rybová) jsem rovněž už dlouho poněkud alergický. A když nám až v 68. minutě tvůrci naznačí tragédii, je to pěkná podpásovka. Buď to měli naznačit dřív, nebo se vykašlat na své vnitřní cítění, jak má asi tak dopadnout drama, a nechat to celé dopadnout dobře. Protože sem směřovalo hlavní téma filmu, tak doprčic, proč metodou deus ex machina rozmetat do té doby po kouskách skládaný obraz jako mandalu na kousky a na prach? A svou práci a co-jsem-chtěl-filmem-říci hodit do koše. Mizerná je i hudba Petra Hapky, nakolik jinde působí geniálně. Tady ne. Tvoří ji dva tři tóny a zvuk tříštění skla. Po pohledech plachých laní mi alergii zvedl právě tento neustále se opakující motiv. Ale zas na druhou stranu je zde Lenka Vlasáková, v době, kdy ještě byla docela hubená, nahatá. Takže divák nemrava si přijde na své. (Boha jeho, a já si říkám, jak to, že v 50. letech se dala natočit solidní dramata i komedie bez nahé ženské prdele, devalvovaném to atributu filmů současných). DVD načne protipirát, v bonusech se nachází trailer (1:51), fotogalerie (i z natáčení) a Český lev 1997 (1:55 + 2:06), kdy ocenění dostali Lenka Vlasáková a kameraman Vladimír Smutný (v šotu se tvrdí, že za Nejasnou zprávu o konci světa). Samotný film je kdovíproč ve formátu 4:3 letterbox (skrývající 1,66:1), dokonce mám pocit, že letterboxovaný dvakrát, protože obraz z německé kopie je i oletterboxovaný velmi nekvalitní, jako z VHS. Zvuk je ve stereo, což našinci vlastně může být jedno, protože film je mluvený slovensky a německy, nikoliv česky, jak tvrdí obal. Navíc u Mirka Donutila hodně mizerně slovensky, jako Brňák by ten měkký akcent měl mít v sobě a slovenštinu tolik netvrdit. V českých podtitulcích jsou občas chyby v zájmenech v 2. a 4. pádu (kolik za ní chcete), slovenština se rozhodně nepíše s velkým "S" - viz níže. () (méně) (více)

Zagros 

všechny recenze uživatele

O filmu jsem se dozvěděl hlavně kvůli Donutilově vyprávění o tom, jak ho natáčeli. Protože to místo na Slovensku znám, byl jsem na film zvědavý a po mnoha letech jsem se k němu konečně dostal. Hned na začátku musím říct, že jde v podstatě o hnusný film. Myslím tím hlavně příběh a vytvořenou atmosféru. Hlavní hrdinka Lea v podání excelentní Lenky Vlasákové (po právu dostala za roli Českého lva) to nemá vůbec jednoduché a život se s ní nepáře. Její otčím (dobrý Miroslav Donutil) ji bez ptaní prodá za stárnoucího Němce (viz obsah). V tom okamžiku se pro mě objevila nová vrstva filmu. Dvě zbloudilé duše se k sobě snaží najít cestu, když už to vypadá, že se to po velkém úsilí daří… tak se na to můžete podívat sami. Film doporučuji jako skvělou filmařinu, ale jde o hodně depresivní podívanou jen s malými záblesky naděje. Navíc je film částečně v němčině a ve verzi, kterou jsem viděl, se nikdo s titulky neobtěžoval. Překvapivě jsem rozuměl i bez nich, ale někomu to může dělat problém. ()

Adramelech 

všechny recenze uživatele

Co s dcerou, která nemluví? Prodat postaršímu chlapovi do Německa! Holka může pracovat, může souložit a přitom nebude do ničeho kecat ani si nabude na nic stěžovat. Pěkná jedenadvacetiletá bílá otrokyně za padesát tisíc marek, no neberte to! – Takhle by to asi komentoval cynik. – Jde o poměrně promyšlené drama. Jenom jsem si říkal, že poměry na východním Slovensku se zde líčí zkresleně. Uvítal jsem proto komentář, který napsala uživatelka Hedka. Západní státy ovšem vnímají celý bývalý východní blok jako něco na způsob necivilizované džungle a podle toho s námi i jednají. To je důvodem, proč mě tento film o zkrocení a ochočení slovenské divoženky poněkud uráží. V druhé části filmu zaznívají i občasné romantické tóny, chci říci, že se z té místy dost nepříjemné brutality tu a tam line sentimentální odér. Můj celkový dojem z toho všeho je hodně rozpačitý. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (7)

  • Natáčelo se v Třeboni a ve vodních mlýnech v Kvačinské dolině. (M.B)
  • Kaple, která se ve filmu objeví, je kaple Panny Marie Dobré rady v zaniklé obci Vyškovice v Karlovarském kraji. (ArthasKarfa)
  • Ceny (výběr): 24. MFF Brusel 1997: Křišťálová hvězda za nejlepší film, Cena diváků; 5. MFF Fórum Bratislava 1997: Hlavní cena; 15. MFF Montevideo 1997: Cena v soutěži debutů za nejlepší film; MFF San Juan 1997: Cena za debut; Český lev 1997: kamera (Vladimír Smutný), Cena A.Č.K. (V. Smutný). [LFŠ 2010] (Krouťák)

Související novinky

Evropské filmové ceny

Evropské filmové ceny

10.05.2017

Od roku 1988 uděluje evropská filmová akademie filmové ceny pro evropskou kinematografii. Původně se ocenění jmenovalo Cena Felix a od roku 1997 bylo přejmenováno na Evropské filmové ceny. Udílení… (více)

Reklama

Reklama